Možná jste se setkali s otázkou, zda při záchraně života provádět KPR, CPR, nebo dokonce KPCR. Dobrá zpráva hned na začátku: dělat máte pořád to samé. Rozdíl je hlavně v názvu, ne v samotném postupu.
KPR znamená kardiopulmonální resuscitaci. „Kardio“ označuje srdce, „pulmo“ plíce a resuscitace je znovuoživení.
CPR je totéž, jen v angličtině (cardiopulmonary resuscitation) a používá se hlavně v zahraničí.
KPCR přidává písmeno „C“ navíc – cerebrum, tedy mozek. Jde o snahu zdůraznit, že hlavním cílem resuscitace není „rozběhnout srdce“, ale zachránit mozek.
Mozek je totiž na nedostatek kyslíku extrémně citlivý. Už po několika minutách bez přísunu kyslíku dochází k nevratnému poškození. Plíce zajišťují výměnu plynů a srdce funguje jako pumpa, která okysličenou krev dopraví tam, kde je potřeba – především do mozku. Když srdce selže, selžou brzy i plíce a mozek je bez kyslíku.
Smyslem KPR (ať už jí říkáme jakkoliv) je tedy udržet oběh krve a dodávku kyslíku k mozku. Nepřímá srdeční masáž nahrazuje práci srdce a umožňuje, aby se zbytkový – nebo při umělém dýchání doplněný – kyslík dostal k mozkovým buňkám. Umělé dýchání je užitečné, ale jen pokud ho umíte správně a nezdržuje vás. Jinými slovy: špatně dýchaná minuta je horší než dobře masírovaná.
Závěrem: neřešte zkratky. Když jde o život, platí jednoduché pravidlo – rychle, hluboko a bez zbytečných pauz stlačujte hrudník. Mozek vám za to (pokud bude moci) poděkuje. (aktualizováno 12.12.2025)
Možná jste se setkali s otázkou, zda při záchraně života provádět KPR, CPR, nebo dokonce KPCR. Dobrá zpráva hned na začátku: dělat máte pořád to samé. Rozdíl je hlavně v názvu, ne v samotném postupu.
KPR znamená kardiopulmonální resuscitaci. „Kardio“ označuje srdce, „pulmo“ plíce a resuscitace je znovuoživení.
CPR je totéž, jen v angličtině (cardiopulmonary resuscitation) a používá se hlavně v zahraničí.
KPCR přidává písmeno „C“ navíc – cerebrum, tedy mozek. Jde o snahu zdůraznit, že hlavním cílem resuscitace není „rozběhnout srdce“, ale zachránit mozek.
Mozek je totiž na nedostatek kyslíku extrémně citlivý. Už po několika minutách bez přísunu kyslíku dochází k nevratnému poškození. Plíce zajišťují výměnu plynů a srdce funguje jako pumpa, která okysličenou krev dopraví tam, kde je potřeba – především do mozku. Když srdce selže, selžou brzy i plíce a mozek je bez kyslíku.
Smyslem KPR (ať už jí říkáme jakkoliv) je tedy udržet oběh krve a dodávku kyslíku k mozku. Nepřímá srdeční masáž nahrazuje práci srdce a umožňuje, aby se zbytkový – nebo při umělém dýchání doplněný – kyslík dostal k mozkovým buňkám. Umělé dýchání je užitečné, ale jen pokud ho umíte správně a nezdržuje vás. Jinými slovy: špatně dýchaná minuta je horší než dobře masírovaná.
Závěrem: neřešte zkratky. Když jde o život, platí jednoduché pravidlo – rychle, hluboko a bez zbytečných pauz stlačujte hrudník. Mozek vám za to (pokud bude moci) poděkuje. (aktualizováno 12.12.2025)